|
| |
|
| |
|
|
Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování v předškolním vzdělávání
Baštová, Veronika ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá metodou instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina, jejím zavedením a využitím v instituci předškolního vzdělávání. Cíle diplomové práce jsou zaměřeny na poskytnutí vhledu mezi aspekty, které se vztahují k zavedení metody jako součásti vzdělávání v předškolním zařízení. Teoretická část obsahuje popis teoretického základu, ze kterého metoda vychází, a popis metody ve vztahu k práci s dětmi předškolního věku. Práce se dále zabývá principy a legislativou současného předškolního vzdělávání a s nimi souvisejícím inkluzivním vzděláváním. Praktická část vznikla na podkladě kvalitativního výzkumu zaměřujícího se na realitu zavádění metody do vzdělávání v předškolních institucích. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím rozhovorů s řediteli mateřských škol, které v rámci vzdělávání pracují se zmíněnou metodou. Výzkumný vzorek byl tvořen účastníky z různých mateřských škol napříč Českou republikou. Všechny zúčastněné mateřské školy jsou zapsány v rejstříku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Výsledky výzkumu přinášejí názory a zkušenosti jednotlivých účastníků různého rozsahu. V obsahu výpovědí účastníků byla nalezena řada shodných názorů, postojů a zkušeností, ze kterých vyplývá obohacení různých oblastí vzdělávání v dané instituci v souvislosti se...
|
|
|
Srovnání dětských skupin s mateřskou školou
MARKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá porovnáním dětských skupin a mateřských škol. Teoretická část se zaobírá významem předškolního vzdělávání, vznikem a vývojem předškolních zařízení a péčí o dítě v dětských skupinách nebo mateřských školách. Popisuje rozdíly ve stravování, počtu a věku dětí, vzdělávacím programu a hygienickými požadavky na prostory a provoz těchto zařízení. Cílem práce bylo porovnání hygienických požadavků na prostory a provoz, a také podmínek pro vzdělávací aktivity v dětské skupině či mateřské škole. Ke zpracování výzkumné části této práce byl zvolen kvalitativní výzkum pomocí pozorování a polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily dvě dětské skupiny a tři mateřské školy Jihočeského kraje. Zařízení byla zvolena náhodně a dohromady bylo provedeno pět rozhovorů. Získaná data byla rozdělena do kategorií, kde ke každé kategorii byly vytvořeny dvě myšlenkové mapy - jedna znázorňuje odpovědi mateřských škol a druhá dětských skupin. Každá mapa byla následně popsána. Ve výzkumu byly zjišťovány rozdíly ve stravování dětských skupin a mateřských škol. Zásadní odchylka je ve skutečnosti, kdy dětské skupiny nejsou povinny poskytovat stravovací služby. Tato povinnost potom přechází na rodiče dětí, kteří donáší domácí stravu do zařízení. Dalším faktem je, že v dětských skupinách nemusí probíhat vzdělávací program. Z výzkumu jsem zjistila, že pokud vzdělávání probíhá, počty dětí ani jejich věk se na úrovni vzdělávací činnosti neprojevují. Předpokladem bylo, že se zmírněné hygienické podmínky na místnost pro denní pobyt, venkovní prostory a hygienické zařízení dětských skupin v provozu projeví. To však ve výzkumu potvrzeno nebylo. Zmírněné hygienické podmínky se naopak neprojevují a je to dáno tím, že v dětské skupině je méně dětí, které jsou i podstatně menší než děti v mateřské škole.
|
|
|
Předškolní vzdělávání v soukromé instituci
BABKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá předškolním vzděláváním a péčí o dítě v soukromých institucích. Teoretická část popisuje vývoj předškolního vzdělávání od roku 1989 po současné pojetí předškolního vzdělávání a uvádí dostupné alternativní směry vzdělávání v České Republice. Dále tato část zmiňuje soukromé instituce zajišťující vzdělávání či péči o předškolní dítě a jejich legislativní ukotvení. V závěru teoretické části je provedena charakteristika podmínek předškolního vzdělávání. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky výzkumného šetření, které bylo realizováno formou dotazníku a jehož respondenty se stali zřizovatelé soukromých předškolních institucí. Dále byla použita metoda pozorování a analýza dokumentů ve třech soukromých předškolních zařízeních v Českých Budějovicích. Získaná data vypovídají o zřizovatelích soukromých předškolních institucí, jejich programech a podmínkách péče v nich.
|
|
|
Prevence úrazů v předškolním věku
PETR, Petr
Každý rok se u nás stane přes 300 000 úrazů dětí, které si vyžádají ošetření lékaře nebo hospitalizaci v nemocnici. Zhruba 300 dětí v důsledku úrazu ročně zemře. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je Česká republika na jednom z nejhorších míst v počtu úrazů dětí předškolního věku. Cílem práce bylo identifikovat přítomnost, četnost a rozsah preventivních aktivit v zařízeních, určených pro děti předškolního věku v rámci okresu České Budějovice. Tématem bylo potvrzení nebo vyvrácení hypotézy, zda existuje vztah mezi velikostí města či obce, četností a rozsahem preventivních aktivit. K ověření zadané hypotézy byl proveden rozhovor, ve kterém byly pedagogickým pracovnicím pokládány otázky, týkající se prevence úrazů v jejich zařízeních. Vyhodnocení výsledků rozhovorů nepotvrdilo hypotézu, že by existoval vztah mezi velikostí obce či města, četností a rozsahem preventivních aktivit. Ve všech navštívených zařízeních probíhají preventivní akce, zaměřené na prevenci všech forem úrazů. Předškolní zařízení v Českých Budějovicích mohou s menšími obtížemi než zařízení venkovská navštěvovat preventivní akce, pořádané složkami Integrovaného záchranného systému vzhledem k lepší dopravní dosažitelnosti. I přes tyto obtíže se jich účastní většina venkovských zařízení, které v tomto směru úzce spolupracují s místní policií nebo dobrovolnými hasiči. Některá předškolní zařízení oproti běžnému standardu mají svá specifická zaměření a programy. Některé se zabývají drogovou prevencí, další zařízení navštěvují studenti PF JU se svými programy. V dalších zařízeních pořádají dětský den spojený s prevencí v silničním provozu nebo s návštěvou ZOO, spojenou s přednáškou na téma jak se chovat ke zvířatům. Jako určitou mezeru v preventivních programech je možno spatřovat v absenci centrální metodiky pro jejich provádění. Jako návrh by mohlo být vypracování centrální metodiky pro prevenci dětí předškolního věku, která by upravovala jednotlivé okruhy a zaměření na konkrétní nebezpečí. Dalším návrhem pro řešení situace by mohlo být vybavení předškolních zařízení materiály pro provádění preventivní výchovy, která probíhá většinou formou her.
|
host ::
RSS.